Listopad 2014

Rozhodnutí;

25. listopadu 2014 v 21:03 | *A*
Jak jsem psala v minulém článku, je čas na rozhodnutí :D
Když jsem nad tím tak přemšlela, chtěla bych ho hlavně jako kamaráda, ale když jsem viděla fotku s jinou holkou žárlila jsem, teda aspoň si to myslím. Takže bych řekla, že s ním chci pořád něco víc, ale teď tomu nechám čas. Nemá cenu se trápit a musím první zapracovat na sobě :) potom se můžu věnovat jiným věcem :)
Takže začnu u sebe a potom budu pokračovat do okolí :) Můj cíl být spokojená sama se sebou :) a hlavně být šťastná i bez něho (teda naplno žít život bez něho) Život máme jenom jeden. :)
Vaše
*A*

Nastávaásvětlo

24. listopadu 2014 v 20:03 | *A*
Po několika měsících neustálého přemýšlenmí co si o mě vlastně myslí :/ jsem to konečně zjistila ,a i když jsem na něho ten den chtěla být naštvaná, nejde to. Protože to co napsal bylo vlastně strašně milé :) a já jsem pochopila, že jen tak zapomenout na něho nepůjde hlavně když o něm pořád mluvím a chodím na jeho zápasy :D Teď si asi řeknete co je na tom divného, ale on si pamatuje moje jméno :) a po několika měsících na mě promluvil, sice aby zjistil kde má kamárady, ale teoreticky nemusel oslovit mě :D Ano nadělám toho já vím.... ale je to úspěch i když zrovna šel s jinou holkou ;) Ale já jsem si tenhle víkend vlastně užila a zjistila, že už nevím co vlastně chci :(
Chci ho pořád jako něco víc?? x Nebo ho chci jako kamaráda??
Tohle bude první, co si budu muset ujasnit :) a chtělo by to co nejdřívě. A potom třeba získat odvahu a zase jako první mu napsat a nebo něco podniknout :) Uvidíme.
Vaše
*A*

Naštvání

17. listopadu 2014 v 11:54 | *A*
Znáte takový ten pocit, kdy potřebujete být na někoho naštvaní, ale nejdeto?? A nebo nemáte na koho? Tohle se mi stalo v pondělí akorát já jsem měla být na koho naštvaná a chtěla jsem když už se něco sype tak ať všechno naráz. A takhle to začalo.
Na intr jsem přijela v pondělí večer zdálo se, že je všechno v pohodě a holky se zase baví. Akorát ráno bylo zase všechno jinak. Během školního vyučování sme se všechny tři přes fb chytly a už to jelo...
Když jsem skončila dřive ve škole než ony byl tam úžasný klid. Potom jsem se ozvěděla, že to co se tadyděje budeme řešit s vychovatelkami. A tak po menší debatě jsme dosppěli k závěru, že by měly jít od sebe :) a tak že se přestěhuje nás se to nemělo týkat a najednou změna. BUM! A stěhovala jsem se já. Sice to muselo počkat až na středu ale dvě přece nebudou na tak velkém pokoji. No a když jsem šla s kámoškou na trénink řekla jsem ji že chci vědět co si o mě vlastně ON myslí. A ona mi odpověděla tou nejjednodušší variantou TAK MU NAPIŠ. A když už se ten den všechno štvalo řekla jsem si že nemám co ztratit a napsala jsem mu. Napsala jsem mu, vypla data a doufala, že neskončím jenom na ZOBRAZENO, jak to poslední dobou bývá. Dvě hodiny tréninku a ON odepsal :) První jsem to už radi ani vědet nechtěla, ale potom zase jo. A když si myslíte, že po dlouhé době budete mít preávo být na něho naštvaná většinou se zmýlíte, protože aniž by to věděl. Sice napsal Nevím docela fajnn holka. Ale ten den to neuvěřitělne pomohlo :) nemohla jsem se na něho zlobit a po dlouhé dově mi připadalo, že by to mezi námi mohlo být jako dřív :) Takže skoro všechno se časem zlepší

Vaše
*A*

Začátky

16. listopadu 2014 v 11:00 | *A*
Čaute Lidi,
myslíte si, že začít něco psát na blogu je jednoduché?? To možná jenom pro některé znás. Když vám tam po pár dnech nikdo nechodí asi je něco špatně, ale CO??
Můj první problém bylo, že mi připdala blbé napsat tady o tom co se mi přihodilo :/ Jak jsem se cítila a jak bych si vlastně představovala svojí budoucnost. A když jsem se překonala a domluvila se s kamarádkou že ho vlastně budeme mít společně začala jsem psát, co se stalo. Kolikrát jsem si to už ani přesně nevybavovala a někdy jsem se zase vrátila zpátky kdy ho nešlo nenávidět. A tak to pokračovala, ale nejdůležitější je udělat si čas psát. Bez času a popřípadě nápadu to nejde.
Užívejte blogovaní
Vaše
*A*